články pro Vaše stránky

Ve světě i u nás se dokonce již pasivní euthanasie, nebo spíše tomu podobná věc, praktikuje. Dokonce to i někteří lékaři přiznávají, že se u beznadějných případů vysadí péče a nechají je zemřít. Je to většinou v případech, kdy se pacient nemůže vyjádřit co se s ním bude dělat. Může to být pacient po masáži srdce, který měl delší dobu mozek bez přívodu kyslíku. Jeho mozek je tím pádem velmi poškozen a je udržován uměle při životě. Lékaři ale přepokládají, že se již neprobere, a tak ho odpojí od přístrojů. Cožpak lze dělat takové závěry? Ano empiricky je dokázáno, že se již tito pacienti neprobudí a když přece jen ano, tak jejich mozek je na úrovni batolete. Ale cožpak neexistují zázraky? Příkladem může být polský horník, který byl zavalen v dole. Několik let ležel v nemocnici v komatu a pak se probral. Sice se musel znovu učit jednoduché pohyby, ale to přece stálo za to, aby tento člověk žil. Ty vynaložené prostředky přece nejde srovnávat s cenou života. Ta je nevyčíslitelná. V průměru zemře takto každá třetí usmrcený člověk. To se určitě již jedná o trestný čin, jak se také shodují právníci. Pokud ukončí nebo nezahájí potřebnou péči pro záchranu života bez souhlasu pacienta nebo zákonného zástupce, tak se jedná o protizákonné jednání. Je neskutečné, že u nás o pacientovi rozhodují lékaři, rodina na to nemá žádný vliv. Dokonce i falšují zdravotní papíry o pacientovi, kde napíší, že se jeho stav neslučoval se životem. Přitom pravdu, že ho lékaři dále neoživovali, se již nedozvědí. To je vůči pozůstalým velká nehoráznost."